Pro malou Lenku

Jarek Nohavica

1:JHmak mi tak docházejí sE7íly, já pAod jazykem cA/G#ítím sF#míru,
vHmíru, ztrácím vE7íru, a to mě mAíchá,
mHminomety reflektorů střE7ílí, jsem malýmA terčA/G#em na biF#mtevním poli,
kdekdo mě skHmolí, a to mě bE7olí, u srdce pAíchá.
R:RHmána jsou smutnější než vE7ečer,
z rozbitého nAosu krA/G#ev mi tF#meče,
na čísle Hm56 10E79 nikdo to nAebere,
rHmána jsou smutnější než vE7ečer,
na hrachu klAečet, klA/G#ečet, klF#mečet,
Hmopustil mě můj děd VšE7evěd a zas je Aúterek.
JHmak se ti vE7ede? No nAěkdy fajn a nA/G#ěkdy je to v hF#máji,
dva pHmozounisti z vesnické kE7utálky pod okny mi hrAají:
tú tú tHmú ..E7.  A  F#m   Hm   E7   A  Hm   E7   A  F#m   Hm   E7   A 
2:Jak říká kamarád Pepa: co po mně chcete, slečno z první řady,
vaše vnady mě nebaví a trošku baví,
sudička moje byla slepá, když mi řekla to, co mi řekla,
píšou mi z pekla, že prý mě zdraví, že prý mě zdraví.
3:Má malá Lenko, co teď děláš, chápej, že čtyři roky, to jsou čtyři roky
a čas pádí a já jsem tady a ty zase jinde,
až umřem, říkej, žes' nás měla, to pro tebe skládáme tyhle sloky,
na hrachu klečíme a hloupě brečíme a světu dáváme kvinde.
R:Rána jsou smutnější než večer,
z rozbitého nosu krev nám teče,
na čísle 56 109 nikdo to nebere,
rána jsou smutnější než večer,
na hrachu klečet, klečet, klečet,
opustil nás náš děd Vševěd a zas je úterek.
Jak se vám vede? No někdy fajn a někdy je to v háji,
dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny nám hrají:
tú tú tú ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:29:22.054+00:00
Výsledky hledání: